Tak mám foťák na něm objektiv, který sice není zrovna vhodný na portrétní focení, ale ani to mě neodradilo. Ovšem jak dál? Koho fotit když neumím oslovit cizí lidi, nemám žádné portfolio a už vůbec nemám zkušenosti s focením…
Ale naštěstí je tu někdo, kdo by při vás měl stát ať se děje cokoliv, rodina. 😀
Napsal jsem sestřenici Janče, sbalil si všechno potřebné, teple jsem se oblékl a vyrazil za ní na víkend na Vysočinu.

Samotné focení probíhalo podle mého názoru obstojně, ovšem už dlouho jsem nebyl tak nervózní jak před první sérií fotek. Po prvních pár fotkách to z nás spadlo a začali jsme si to užívat.
Bojoval jsem s nepřízní počasí, jelikož na mě každou chvíli padal led z větví stromů, ale ještě více jsem bojoval s nastavením foťáku a vlastně i s tím jak mám Janču postavit. Do té doby mě moc nedošlo, že focení je z velké části o komunikaci s „modelkou či modelem“.

Když se na ty fotky s odstupem času koukám, tak vidím všechny ty chyby a že jich je plno… Ale člověk se musí od něčeho odpíchnout a pro mě už to bude navždy vzpomínka kde jsem začínal.
Pojďte se na pár podívat. 😀

IG na naší skvělou Janču: jancapryclova